Pracovnělékařské prohlídky patří mezi oblasti, kde se v praxi stále objevuje řada nejasností. Novela účinná od roku 2026 některé z nich zpřesňuje – níže přinášíme přehled aktuálních pravidel.
Novinky
Novela nepřináší zásadní změnu systému, ale spíše zpřesňuje a sjednocuje dosavadní praxi. Nejvýznamnější dopady lze spatřovat zejména v:
(i) úpravě žádostí o lékařské posudky a zavedení nových formulářů;
(ii) zpřesnění pravidel pro jednotlivé typy prohlídek;
(iii) úpravě poskytování pracovnělékařských služeb v mimořádných situacích.
Změny v žádosti o posudky a nové formuláře
Nově musí být v žádosti uvedeny informace o týdenní pracovní době, délce směny a dalších skutečnostech relevantních pro posouzení zdravotní způsobilosti.
Zaměstnavatel je zároveň povinen přesněji popsat pracovní činnost, pracovní podmínky a konkrétní rizikové faktory. Cílem této změny je zajistit, aby posouzení zdravotní způsobilosti odpovídalo reálným podmínkám výkonu práce, nikoli pouze formálnímu označení pracovní pozice.
Vyhláška zavádí aktualizované vzory lékařských posudků a formulářů, čímž dochází k jejich sjednocení.
Součástí dokumentace může být nově také evidence rizikových prací, pokud si ji poskytovatel pracovnělékařských služeb vyžádá. V praxi to znamená užší propojení mezi oblastí BOZP a pracovnělékařskými službami.
Pravidla pro jednotlivé typy prohlídek
Vyhláška rozlišuje několik typů pracovnělékařských prohlídek:
(i) vstupní, periodickou a mimořádnou, které slouží k posouzení zdravotní způsobilosti k práci;
(ii) výstupní; a
(iii) následnou.
1. Vstupní prohlídka
Vstupní prohlídka se provádí před vznikem pracovněprávního vztahu a jejím účelem je ověřit, zda je zaměstnanec zdravotně způsobilý k výkonu dané práce. Provádí se rovněž při změně druhu práce.
U pracovního poměru je vstupní prohlídka vyžadována zejména tehdy, pokud má být zaměstnanec zařazen k práci v kategorii 2, 3 nebo 4, případně pokud jde o činnost, u níž právní předpis stanoví zvláštní požadavky na zdravotní způsobilost. U kategorie 1 se prohlídka provádí požádá-li o to zaměstnanec nebo zaměstnavatel písemně.
2. Periodická prohlídka
U zaměstnanců zařazených do kategorie 1 a 2 (nerizikové) už periodické prohlídky nejsou automaticky povinné. Provádějí se pouze tehdy, pokud o ně projeví zájem zaměstnavatel nebo zaměstnanec – a to zpravidla písemně. Tím se významně snižuje administrativní zátěž u běžných kancelářských a obdobných pozic.
Naopak u prací s vyšší mírou rizika zůstává režim přísný. U kategorie 2 riziková, 3 a 4 jsou prohlídky vždy povinné. Intervaly u nich jsou pevně stanovené. U kategorie 2R a 3 je interval 1x za 4 roky (u zaměstnanců nad 50 let 1x za 2 roky), u kategorie 4 je interval 1x za rok. U některých profesí může být frekvence ještě kratší podle konkrétní expozice.
U DPP a DPČ je režim pracovnělékařských prohlídek obecně mírnější. Povinnost absolvovat vstupní i periodickou prohlídku se zde odvíjí především od rizikovosti vykonávané práce. Pokud jde o práci (kategorie 2 riziková, 3 nebo 4), je vstupní prohlídka vždy povinná. U nerizikových prací se prohlídka provádí pouze tehdy, pokud ji vyžaduje zaměstnavatel nebo o ni písemně požádá zaměstnanec. Periodické prohlídky se u DPP a DPČ provádějí ve stejném intervalu jako u zaměstnanců na pracovní smlouvu.
Zvláštní pravidla se nadále vztahují na některé skupiny zaměstnanců. Mladiství do 18 let musí absolvovat vstupní i periodickou prohlídku vždy, bez ohledu na typ pracovněprávního vztahu nebo kategorii práce. Periodická prohlídka je u mladistvých povinná bez ohledu na typ smlouvy 1x za rok. Povinnost může vyplývat také ze zvláštních právních předpisů, které stanoví zdravotní způsobilost pro určité činnosti (například práce řidičů nebo ve výškách).
3. Mimořádná prohlídka
Mimořádná prohlídka se provádí zejména v situacích, kdy vznikne důvodná pochybnost o zdravotní způsobilosti zaměstnance. Zejména se vyžaduje například:
(i) u důvodného předpokladu, že došlo ke změně nebo ztrátě zdravotní způsobilosti;
(ii) u zařazení zaměstnance k dalšímu rizikovému faktoru nebo zvýšení míry rizika;
(iii) při převedení zaměstnance na jinou práci v rámci stejného druhu práce (pokud je vykonávaná za jiných podmínek, než byla posuzována původně);
(iv) po delší pracovní neschopnosti (delší než 8 týdnů);
(v) po vážném úrazu nebo onemocnění;
(vi) při přerušení práce na delší dobu (např. několik měsíců).
Vyhláška počítá s výjimkou nepodstupovat mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku po návratu z rodičovské nebo mateřské dovolené, nicméně praxe není zcela jednoznačná. Pokud si jako zaměstnavatel nejste jistí, zda zaměstnance na prohlídku poslat, doporučujeme, aby prohlídku absolvoval.
4. Výstupní prohlídka
Výstupní prohlídka se provádí zejména:
(i) při ukončení pracovněprávního vztahu u zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci (kategorie 2 riziková, 3 nebo 4);
(ii) pokud byla u zaměstnance uznána nemoc z povolání v průběhu výkonu práce;
(iii) po pracovním úrazu s opakovanou pracovní neschopností; a
(iv) před převedením zaměstnance na jinou práci nebo před změnou druhu práce, jestliže dojde k ukončení rizikové práce.
5. Následná prohlídka
Následná prohlídka se provádí až po ukončení práce (nebo expozice), pokud existuje riziko, že se zdravotní potíže mohou projevit s odstupem času. Typicky jde o práce, kde se účinky neprojeví hned (např. chemické látky, prach, hluk apod.).
Řešení situací v krizových stavech
Novela reaguje na zkušenosti při pandemii a zavádí pravidla pro poskytování pracovnělékařských služeb v mimořádných stavech (např. epidemie, nouzový stav).
Nově je možné:
(i) v době trvání nouzového stavu neprovést vstupní a periodickou pracovnělékařskou prohlídku v kategorii 1 a 2 (mimo činnosti stanovené přílohou vyhlášky);
(ii) poskytovat pracovnělékařské poradenství distanční formou prostřednictvím komunikačních technologií.
Shrnutí
Pro zaměstnavatele výše uvedené změny znamenají hlavně:
(i) úpravu interních směrnic a vzorů k pracovnělékařským prohlídkám; a
(ii) sladit HR + BOZP + pracovnělékařské služby.
V případě nejasností, zájmu o bližší informace nebo potřeby s nastavením interních předpisů, se na nás neváhejte obrátit.