Novela zákona o významné tržní síle

Dne 1. 1. 2023 nabyla účinnosti novela zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Novela s více než rok a půl dlouhým zpožděním implementuje do českého právního řádu Směrnici Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 2019/633 ze dne 17. 4. 2019. 

Za nejdůležitější změny, které s sebou novela přináší, lze označit:

• změnu osobního rozsahu působnosti zákona;
• změnu věcného rozsahu působnosti zákona;
• taxativní vymezení zakázaných nekalých praktik. 

Osobní působnost zákona

Novela zásadně změnila koncepci osobní působnosti zákona. Před novelou se vycházelo z právní domněnky, že odběrateli s významnou tržní silou jsou subjekty, jejichž roční obrat na území ČR přesáhl 5 miliard korun. Novelou došlo k výraznému snížení tohoto limitu na 2 miliony euro, tedy přibližně 50 milionů korun. Zároveň je však kladen důraz na poměr velikosti konkrétních subjektů v konkrétním dodavatelsko-odběratelském vztahu. Nově tak může být odběratelem s významnou tržní silou subjekt, jehož roční obrat přesahuje pouze 2 miliony euro, avšak pouze za předpokladu, že dodavatelem je subjekt, jehož roční obrat částku 2 miliony euro nepřesahuje. Zákon takto nově stanoví celkem 5 pásem, ve kterých se poměřuje obrat odběratele vůči obratu dodavatele. Dodavatelům, jejichž roční obrat přesahuje 350 milionů euro zákon ochranu neposkytuje. Vychází se totiž z předpokladu, že takový dodavatel je dostatečně velký na to, aby svá práva ochránil sám, bez ingerence ochranné veřejnoprávní normy. 

Před novelou

Po novele

Nebyl by to však český zákonodárce, kdyby pozměňovacím návrhem nedošlo k doplnění návrhu zákona o zcela nekoncepční změnu. A tak se do novely dostalo ustanovení navazující na původní znění zákona, a sice, že odběratelem s významnou tržní silou je vždy odběratel, jehož roční obrat na území ČR přesahuje 5 miliard korun. Jazykovým výkladem by bylo možné dojít k závěru, že takový odběratel disponuje významnou tržní silou bez ohledu na tržní sílu dodavatele. Takový závěr je však zcela v rozporu s účelem směrnice a novely, která má dodavatelům zajistit ochranu pouze v případě, že jsou slabší stranou smluvního vztahu. Nepřípustnost takového výkladu ve prospěch velkých dodavatelů zdůraznil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který ve svém výkladovém stanovisku za použití teleologického a systematického výkladu dovodil, že zákon se na odběratele, jejichž roční obrat na území ČR přesáhl 5 miliard korun, uplatní pouze ve vztahu vůči dodavatelům, jejichž roční obrat na území ČR 5 miliard korun nepřesáhl. S tímto výkladem se ztotožňujeme. Dle výkladu ÚOHS je tedy třeba doplnit tabulku následovně:

Věcná působnost zákona

Přijatá změna se vedle osobní působnosti zákona dotýká také působnosti věcné. Zákon se nově neuplatní v případě koupě a prodeje potravin, ale v případě koupě a prodeje zemědělských a potravinářských produktů.

Pro výklad pojmu potravina zákon odkazoval na Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002, které stanoví, že potravinou se rozumí jakákoli látka nebo výrobek, zpracované, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny ke konzumaci člověkem nebo u nichž lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat.

Pro výklad pojmu zemědělský a potravinářských produkt zákon odkazuje na Přílohu I Smlouvy o fungování Evropské unie. Zemědělský a potravinářský produkt je produkt, který je v příloze výslovně uveden nebo produkt, který výslovně uvedený není, ale je zpracovaný jako potravina za použití látek, výrobků nebo služeb v příloze uvedených. Jinými slovy, produkt je buď výslovně uveden v příloze, nebo musí kumulativně splňovat následující podmínky:

• je zpracovaný za použití látek, výrobků nebo služeb uvedených v příloze a
• je určen ke konzumaci člověkem nebo lze důvodně předpokládat, že je člověk bude konzumovat.

Změnou zákona tak došlo k rozšíření věcné působnosti, přičemž zákon se nově kromě potravin bude vztahovat například také na nákup a prodej mrtvých zvířat, nevhodných k lidské spotřebě, zbytků a odpadů v potravinářském průmyslu, připraveného krmiva, tabáku nebo korku.

Za důležité považujeme upozornit na výkladové stanovisko ÚOHS k pojmu zemědělský a potravinářských produkt. Dle stanoviska bude ÚOHS při výkladu vycházet nejen z Přílohy I ke Smlouvě o fungování Evropské unie, ale také z každoročně aktualizovaného celního sazebníku EU, který je obsažen v prováděcím nařízení Komise (EU) 2022/1998 ze dne 20. 9. 2022. Argumentace ÚOHS pro užití celního sazebníku je vcelku přesvědčivá, avšak konečné rozhodnutí, zda se ze strany ÚOHS nejedná o výklad příliš extenzivní, bude muset učinit soud.

Zakázané nekalé praktiky, forma smlouvy

Vítanou změnou je odklon od demonstrativního výčtu zakázaných nekalých praktik k výčtu taxativnímu. Ten dává odběratelům jasné vodítko, které praktiky lze považovat za přípustné a které již nikoliv.

Při stanovení nekalých praktik šel zákonodárce dokonce nad rámec směrnice. Mezi nekalé praktiky zákonodárce mimo jiné zařazuje:

1. ujednání delší splatnosti než 30 dní od doručení faktury;
2. sjednání podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch dodavatele;
3. sjednání slevy bez přiměřeného protiplnění;
4. vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku odběru dalších plnění;
5. zrušení objednávky produktů podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání;
6. sjednání odměny nebo jiného plnění za uvedení produktů do prodeje;
7. požadavek, aby dodavatel uhradil náklady na slevu při propagační akci odběratele;
8. podmínění uzavření smlouvy využitím služeb třetí strany, jejichž podmínky určí odběratel;
9. sjednání nebo uplatnění náhrady sankce uložené odběrateli dozorovým orgánem, aniž by uložení zapříčinil dodavatel;
10. sjednání nebo uplatnění náhrady nákladů souvisejících s prošetřením stížnosti spotřebitele, týkající se produktů dodavatele, aniž by dodavatel pochybil;
11. sjednání práva na vrácení produktů, aniž by za ně odběratel zaplatil;

Pro smlouvu mezi odběratelem a dodavatelem je nadále vyžadována písemná smlouva.

Ačkoliv se úmysl zákonodárce rozšířit nekalé praktiky nad rámec směrnice jeví jako chvályhodný, v konečném důsledku může být kontraproduktivní a namísto ochrany malým dodavatelům uškodit. Je totiž otázkou, zda rozšíření zakázaných praktik ve spojení s novým způsobem určení osobní působnosti nepovede k situaci, kdy především menší odběratelé budou raději odebírat od velkých dodavatelů, protože v takovém případě se na ně zákonná úprava nebude vztahovat.

Dohled, sankce a lhůta k provedení

Dozor nad dodržováním zákona vykonává nadále ÚOHS. Ten může při porušení zákona udělit odběrateli pokutu do výše 10 milionů korun nebo 10 % čistého obratu za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců.

Smlouvy uzavřené přede dnem účinnosti novely zákona musí být uvedeny do souladu se zákonem nejpozději do 12 měsíců ode dne účinnosti zákona, tj. do 1. 1. 2024.