Vyčlenění majetku do svěřenského fondu jako trestný čin poškození věřitele

Judikatura vyšších soudů týkající se svěřenských fondů je v České republice zatím velmi omezená.  Vzácnou výjimkou je rozhodnutí trestního kolegia Nejvyššího soudu z ledna roku 2022 (sp. zn. 5 Tdo 1273/2021), které bylo nedávno zveřejněno ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu.

Předmětem trestního řízení bylo jednání dlužnice, která po zahájení insolvenčního řízení vyčlenila do účelově založeného svěřenského fondu pozemek s penzionem. Po vyčlenění navíc nechala k pozemku zapsat zástavní práva ve prospěch své advokátky a ve prospěch společnosti, v níž figurovala jako jednatelka. 

Jak prvostupňový, tak odvolací soud dospěly k závěru, že dlužnice se tímto jednáním dopustila trestného činu poškození věřitele. Vinnou z pomoci ke spáchání trestného činu poškození věřitele byla uznána také advokátka. Dle rozhodnutí soudů totiž advokátka spáchání trestného činu umožnila a usnadnila tím, že vyhotovila smlouvy, na jejichž základě došlo k založení svěřenského fondu a zápisu zástavních práv do katastru nemovitostí. Oběma odsouzeným byl uložen trest odnětí svobody v délce 18 měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v délce 3 let. Advokátce byl navíc uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu advokátní činnosti na dobu 3 let.

Advokátka proti rozhodnutí odvolacího soudu podala dovolání. Nejvyšší soud se však ztotožnil s rozhodnutím odvolacího soudu a dovolání odmítl. Oproti odvolacímu soudu ovšem ve svém rozhodnutí dovodil, že vyčlenění majetku do svěřenského fondu je v daném případě třeba považovat za odstranění majetku z dosahu věřitelů, a nikoliv za jeho zcizení. Zcizení majetku totiž spočívá v jeho převodu na jinou osobu a svěřenský fond z právního hlediska osobou není. Odstranění majetku naproti tomu spočívá v jeho ukrytí, které dlužníkovi nadále umožňuje s majetkem disponovat.

Na základě tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu je tak zřejmé, že vyčlenění majetku do účelově založeného svěřenského fondu, nad kterým má jeho zakladatel (dlužník) nadále přímou či nepřímou kontrolu, je třeba považovat za odstranění majetku z dosahu věřitelů, a takovým jednáním může být naplněna skutková podstata trestného činu poškození věřitele.