Formulář A1 pro zaměstnance – kdy o něj žádat a k čemu slouží

V případě zaměstnanců, kteří za prací migrují po státech Evropské unie, je vždy nutné určit, ve kterém členském státě budou pojištěni. Systém sociálního zabezpečení se u migrujícího zaměstnance řídí právními předpisy sociálního zabezpečení toho členského státu, které byly určeny dle práva EU.

Základními právními předpisy jsou v této oblasti tzv. koordinační nařízení, a to:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení;
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. 

Výše uvedené koordinační směrnice se aplikují též v případě Švýcarska a států EHP (Island, Lichtenštejnsko a Norsko). 

Smyslem této právní úpravy je, aby u zaměstnance vykonávajícího práci v zahraničí, nemuselo být komplikovaně řešeno placení sociálního a zdravotního pojištění v několika různých státech EU, či zamezit tomu, aby byl zaměstnanec sociálně a zdravotně pojištěn ve dvou čí více státech EU nebo naopak nebyl pojištění v žádném z nich. 

Bude-li tedy zaměstnanec vykonávat práci v jiném členském státě EU, bude nutné požádat o vystavení tzv. formuláře A1, neboli: „Potvrzení o právních předpisech sociálního zabezpečení, které se vztahují na držitele“.  Na základě formuláře A1 bude určeno, jaké právní předpisy sociálního zabezpečení se na zaměstnance budou vztahovat, pokud bude vykonávat práci mimo ČR či střídavě v jiném členském státě EU a ČR. 

V případě zaměstnanců je nutné žádost podávat na předepsaném formuláři s názvem: „Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“, dostupném na: https://eportal.cssz.cz/web/portal/tiskopisy-szzvpp. 

Obecně je možné potvrzení A1 vydat pouze na dobu 24 měsíců, přičemž je možné jej vydávat opakovaně. 

V případě výkonu práce zaměstnancem v zahraničí je možné rozlišovat dvě základní situace, kdy bude nutné formulář A1 vystavit, a to:

A) Vyslání zaměstnance 

O vyslání půjde v případě, že bude zaměstnanec zaměstnavatelem vyslán dočasně z České republiky do jiné členské země, aby tam pro něho a jeho jménem konal práci. Jedná se např. o dočasné přidělení zaměstnance k zaměstnavateli se sídlem v jiném členském státě, vyslání na zahraniční pracovní cestu, za účelem výkonu práce, účast na zahraničním školení či mezinárodním teambuildingu. 

Aby se jednalo o vyslání, musí být splněny níže uvedené podmínky:

• Musí jít o zaměstnance ve smyslu § 5 zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění – např. zaměstnance zaměstnaného na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce;
• Doba vyslání nesmí přesáhnout 24 měsíců;
• Zaměstnanec musí podléhat právním předpisům státu, v němž sídlí zaměstnavatel, po dobu alespoň jednoho měsíce;
• Po celou dobu musí být přímý vztah mezi vyslaným zaměstnancem a zaměstnavatelem;
• Zaměstnavatel musí být ekonomicky aktivní ve státě, ze kterého zaměstnance vysílá, tzn. zaměstnavatel obvykle vykonává podstatné činnosti, jiné než vnitřně řídící činnosti, na území státu, ve kterém je usazen;
• Nelze vyslat zaměstnance s úmyslem nahradit jiného již vyslaného zaměstnance, který dovršil maximální dobu svého vyslání, tj. 24 měsíců;
• Mezi opětovným vysláním do stejného podniku a státu musí uplynout minimálně 2 měsíce. 

Je třeba pamatovat, že při splnění výše uvedených podmínek je za vyslání považována každá zahraniční služební cesta, i když trvá pouze jeden den.

B)  Souběžný výkon činností 

O souběžný výkon činností se jedná, když zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává práci ve dvou nebo více členských státech. 

Jde se o situace, pokud zaměstnanec do zahraničí jezdí pracovat opakovaně, příp. střídá různé státy, v nichž krátkodobě pracuje. 

Podle údajů uvedených v žádosti o vydání formuláře A1 dojde v případě souběhu činností k prozatímnímu určení příslušnosti k právním předpisům vztahujícím se na zaměstnance. O určení prozatímní příslušnosti jsou vyrozuměny příslušné instituce ostatních dotčených členských států, tj. těch, ve kterých zaměstnanec vykonává práci. Prozatímní určení použitelných právních předpisů se stává konečným až po dvou měsících od vyrozumění příslušných institucí ostatních dotčených členských států, a to za předpokladu, že nebudou toto určení rozporovat. 

Při souběhu činností je naopak povinností zaměstnance informovat příslušnou pobočku okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že vykonává práci ve dvou či více členských státech. Tuto povinnost musí splnit do 30 dnů ode dne zahájení výkonu takové práce. 

V případě, že potřebujete vědět bližší informace související s vydáním formuláře A1 či jak o tento požádat, jak příslušnou žádost vyplnit či jaké dokumenty doložit, neváhejte nás kdykoliv kontaktovat.