Na úvod si pojďme stručně vysvětlit, co to svěřenský fond vlastně je: svěřenský fond je soubor majetku vyčleněný jeho zakladatelem, nejedná se o právnickou (pro úplnost ani fyzickou) osobu, nemá právní subjektivitu. Majetek ve svěřenském fondu nikomu nepatří, vlastnická práva však vykonává zakladatelem pověřený správce.
Relativně nová úprava svěřenských fondů v České republice přinesla mnoho dosud nevyřešených otázek ohledně zřizování i následného fungování svěřenských fondů. Jedná se o natolik neprobádanou oblast, že ani někteří odborníci neznají správné odpovědi na otázky ohledně možností znění statutu svěřenského fondu (zakládací listiny svěřenského fondu v povinné formě notářského zápisu). Mezi veřejností pak není jednotná ani odpověď na otázku, co je vlastně účelem nebo hlavní výhodou svěřenského fondu.
Podle našeho názoru je hlavním účelem svěřenského fondu zachování majetku pro vybrané osoby, typicky pro potomky. S tím souvisí i ochrana majetku před případnými budoucími věřiteli – vzhledem k tomu, že majetek ve svěřenském fondu nemá vlastníka, je nedotknutelný ze strany věřitelů, exekutorů, insolvenčních správců. Slovo „budoucími“ zde hraje důležitou roli, neboť případné zřízení svěřenského fondu s cílem zkrácení existujících věřitelů je samozřejmě napadnutelné těmito věřiteli, kteří mají k dispozici institut relativní neúčinnosti (zneplatnění právního jednání zkracujícího věřitele).
Především v neodborné literatuře se lze dočíst, že svěřenské fondy mohou být vhodným nástrojem ke snížení daňových povinností. Toto tvrzení je však zcela nepřesné. Z daňového hlediska se na svěřenský fond nahlíží jako na právnickou osobu a na majetek ve svěřenském fondu dopadají především následující daňové povinnosti (vycházíme ze situace, kdy se jedná o svěřenský fond inter vivos, tj. zřízený zakladatelem za jeho života nikoli pro případ smrti, a majetek do svěřenského fondu je nabýván bezúplatně):
1) Vyčlenění majetku do svěřenského fondu nepodléhá dani z příjmu ani např. dani z nabytí nemovitosti.
2) V případě zisku z hospodaření s majetkem ve svěřenském fondu tento zisk podléhá 19% dani z příjmu právnických osob.
3) Nemovitý majetek ve svěřenském fondu podléhá dani z nemovitosti
4) Při výplatě majetku ze svěřenského fondu obmyšlenému podléhá vyplácený majetek dani z příjmu obmyšleného nebo dani z nabytí nemovitosti, přičemž platí stejná pravidla pro výši daně a pro osvobození jako při klasickém příjmu – závisí na osobě obmyšleného (nemožnost osvobození v případě právnické osoby, možnost osvobození v případě fyzické osoby v příbuzenství se zakladatelem atd.) a typu vypláceného majetku. Přičemž osvobození nepřichází v úvahu při vyplácení podílu na zisku z hospodaření s majetkem ve svěřenském fondu a tento zisk podléhá srážkové dani ve výši 15 % bez ohledu na to, zda je obmyšleným právnická nebo fyzická osoba, a to jakákoli.
Jak vyplývá z výše uvedeného, svěřenský fond není z hlediska daňových povinností v zásadě nijak výhodný. Naopak, v některých případech může být i nevýhodný – zisk z hospodaření s majetkem ve svěřenském fondu podléhá 19% dani z příjmu právnických osob, pokud by však osoba zakladatele byla osobou fyzickou a majetek do svěřenského fondu nevyčlenila, danila by tento zisk pouze 15% daní z příjmu fyzických osob. Pouze za situace, kdy je svěřenský fond zřízený zároveň jako investiční fond, podléhá jen 5% dani.
Je však třeba dodat, že svěřenské fondy mají jiné podstatné výhody – jedná se o institut ochrany majetku a dále např. prevence možných konfliktů mezi dědici.
Mgr. Adéla Marešová 10.10.2019