Evidence skutečných majitelů – neustálé rozšiřování povinností. Co Vás čeká?


Evidence skutečných majitelů je aktuálně upravena v zákoně o veřejných rejstřících, kde je jí věnována samostatná 5. část. Úprava je však v mnoha směrech nedokonalá. Parlament tedy dle předpokladů nyní projednává návrh zcela nového a samostatného zákona o evidenci skutečných majitelů.

Nový zákon by mohl nabýt účinnosti dne 1. 12. 2020. Navržené úpravy evidence skutečných majitelů mají za cíl dosavadní úpravu zpřesnit a stanovit nově přímé sankce za neplnění povinností. Vedle toho však návrh zákona zavádí veřejnost evidence včetně veřejnosti struktur společností a rozšiřuje a zpřísňuje povinnosti subjektů zapisujících se do evidence. Ty nejdůležitější navrhované úpravy Vám chceme tímto článkem představit.

Upozorňujeme, že níže uvedené změny se týkají nejen všech právnických osob zapsaných ve veřejných rejstřících, tj. zejména obchodních společností, ale s některými korektivy i tzv. právních uspořádání, tj. svěřenských a podílových fondů.

1)    Sankce

Hlavním problémem dosavadní úpravy evidence skutečných majitelů je skutečnost, že nedodržení povinností není stiženo žádnými přímými sankcemi.

Podle návrhu by tedy soud měl v případě zjištění porušení povinnosti subjekt vyzvat k nápravě, přičemž pokud by k nápravě na výzvu soudu nedošlo, měla by hrozit peněžitá sankce ve výši až 50.000,- Kč nebo až ve výši 250.000,- Kč v případě nedodržení povinnosti na základě rozhodnutí v řízení o nesrovnalosti (viz níže).

Mnohem závažnější je návrhem zaváděný zákaz výplaty podílu na prospěchu a výkonu hlasovacích práv pro ty skutečné majitele, kteří nejsou zapsáni v evidenci skutečných majitelů, ačkoli naplňují jejich definici a zapsáni by tam být měli.

2)    Řízení o zápisu

Návrh na zápis skutečného majitele se musí podat bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Návrh se v případě obchodních společností a družstev podle návrhu nového zákona bude podávat na předepsaném formuláři v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem.

O zápisu bude soud nově vydávat rozhodnutí (podobně jako v případě zápisu do obchodního rejstříku). V tomto případě se však proti rozhodnutí nebude možné odvolat.

Zápis budou podle návrhu moci provádět i notáři.

3)    Automatický průpis

Novinkou návrhu je zavedení tzv. automatického průpisu. Zda tato novinka bude pro povinné subjekty spíše výhodou nebo nevýhodou, se ukáže časem.

V případě, že skutečnost, kdo je skutečným majitelem, vyplývá např. z obchodního rejstříku (např. v obchodním rejstříku je zapsán jediný stoprocentní společník), propíší se do evidence skutečných majitelů údaje o skutečném majiteli automaticky po uplynutí lhůty pro zápis skutečného majitele. Pokud však údaje vyplývající z obchodního rejstříku nebudou pravdivé, bude k tíži společnosti, že tyto údaje nechala propsat a nenechala opravit.

4)    Veřejnost evidence

Evidence skutečných majitelů nebyla dosud, na rozdíl od jiného rejstříku (jako např. obchodního rejstříku), veřejně přístupná pro kohokoli. Návrh však přináší zavedení veřejné evidence, což byl dosud pro obchodní společnosti pouze strašák budoucnosti.

Jméno, bydliště, rok a měsíc narození a státní občanství skutečného majitele, a především popis struktury vztahů v právnické osobě budou nově viditelné pro každého.

5)    Zpřesnění definic

Podle dosavadní úpravy mohlo být v některých případech obtížné správně určit, kdo je skutečným majitelem. Nový návrh tedy přináší zpřesnění pravidel pro určení skutečného majitele.

Skutečným majitelem má být každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem (ten, kdo může mít přímo nebo prostřednictvím jiného významný prospěch z činnosti nebo likvidace právnické osoby nebo ze správy nebo zániku právního uspořádání a kdo tento prospěch dále nepředává) nebo uplatňuje koncový vliv (jakékoli jednání, kterým se bez pokynů jiného přímo nebo prostřednictvím jiného může uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě nebo na správu právního uspořádání, včetně ovládání podle zákona upravujícího obchodní společnosti a družstva v případě obchodní korporace). Návrh přitom domněnkami navádí ke správnému podřazení osob pod pojmy koncový příjemce a osoba uplatňující koncový vliv – jedná se např. o fyzické osoby:

  • mající přímo nebo prostřednictvím jiného podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %; nebo
  • kterým svědčí domněnka ovládání podle zákona o obchodních korporacích (např. mající podíl na hlasovacích právech nebo základním kapitálu větší než 25 %); nebo
  • v případě jiné než obchodní korporace (pravděpodobně např. veřejnoprávní korporace) a v bytovém nebo sociálním družstvu osoby, které jsou členy statutárního orgánu.

V některých případech se může stát, že skutečného majitele nelze určit, přičemž příkladem jsou právnické osoby, jejichž společníky jsou další právnické osoby a struktura se dále větví i do zahraničí (např. matkou společnosti, ve které je potřeba skutečného majitele určit, je filipínská společnost).

V těchto případech bylo dosud možné bez dalšího nechat jako skutečného majitele zapsat člena statutárního orgánu a nezjišťovat skutečného majitele. Nový návrh však stanoví, že až pokud skutečného majitele nelze určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat, lze jako skutečného majitele zapsat osobu ve vrcholném vedení (za určitých podmínek fyzická osoba zajišťující každodenní řízení činností společnosti nebo člen statutárního orgánu). Takto určeného skutečného majitele však soud nově zapíše pouze v případě, že mu je předloženo a prokázáno, že bylo za účelem určení skutečného majitele skutečně vynaloženo veškeré úsilí, které lze požadovat. Bude tedy nově nutné podniknout alespoň některé kroky (spojit se se zahraniční matkou, požádat o informace atd.) a tyto kroky za účelem předložení soudu evidovat.

6)    Řízení o nesrovnalosti

Návrh nově zavádí tzv. řízení o nesrovnalosti. Řízení se zahajuje na podnět orgánu veřejné moci soudem, a to v případě, že orgán veřejné moci zjistí možný nesoulad skutečného stavu se zápisem v evidenci. Pokud bude v tomto řízení nesoulad skutečně prokázán a přesto nedojde ze strany povinného subjektu k nápravě, hrozí sankce až ve výši 250.000,- Kč.

7)    Povinnost nápravy

Pokud nový zákon nabude účinnosti, bude potřeba dát všechny zápisy do souladu s novými pravidly. Pokud tedy některé společnosti např. nechaly bez dalšího zapsat jako skutečného majitele člena statutárního orgánu, přestože nevynaložily veškeré úsilí při zjišťování struktury zahraničního společníka, budou muset toto napravit a alespoň zaevidovat kroky, které k tomuto podnikly.

Pokud budete mít k návrhu nového zákona jakékoli dotazy nebo pokud budete potřebovat právně posoudit, koho v případě Vaší společnosti zapsat jako skutečného majitele, neváhejte se na nás obrátit. Služby Vám rádi poskytneme i při podání návrhu na zápis skutečného majitele do evidence.

Mgr. Adéla Marešová